Rekreační potenciál a utilizace krajiny a hodnocení dopadů záměrů a strategií na životní prostředí

Rekreační utilizace krajiny (a to i souvislosti s regionálním rozvojem) sebou nese  řadu záměru zasahujících více či méně nevratně od životního prostředí a jeho částí podléhajících obecné či zvláštní ochraně  podle zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

            V příloze 1 zák.  č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí jsou uvedeny záměry podléhající procesu EIA. Záměry týkající se budování rekreační infrastruktury a uvedené v této příloze prezentuje následující tabulka:

 

Tab. 6.1  Záměry kategorie II - vyžadující zjišťovací řízení dle přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb. Záměry na podporu rekreační utilizace území

10.7 Sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení.

10.8 Sportovní areály na ploše nad 1 ha, golfová hřiště, motokrosové, cyklokrosové a cyklotrialové areály mimo území chráněná podle  zvláštních právních předpisů.

10.9 Rekreační přístavy na jachty a malé čluny.

10.10 Rekreační a sportovní areály, hotelové komplexy a související zařízení v územích chráněných podle zvláštních právních předpisů

10.11 Rekreační areály, hotelové komplexy a související zařízení na ploše nad 1 ha.

10.12 Stálé kempy a místa na karavany s celkovou kapacitou nad 50 ubytovaných.

 

            Na druhou stranu -  řada záměrů z jiných oblastí realizace lidských aktivit v krajině ovlivňuje její rekreační potenciál  jako významnou součást životního prostředí.

Obě tyto varianty tedy principielně řeší především dvě legislativní normy:

ü  zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

ü  zák.  č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

 

1.1.1    Proces EIA - Environmental Impact Assessment

 

Hodnocení dopadů záměrů a strategií  řeší v české legislativě zák.  č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí).

Hodnocení dopadů na rekreační potenciál a utilizaci dotčeného území není zákonem striktně dáno. Děje se především prostřednictvím hodnocení dopadů na jeho jednotlivé složky v rámci jednotlivých částí  dokumentace EIA. Jejich náležitosti  popisuje příloha č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb.

           

            Dokumentace EIA může dopady na rekreační potenciál a utilizaci krajiny hodnotit např. v následujících bodech:

Část C - Komplexní popis a zhodnocení vlivů na životní prostředí

II. Stručný popis životního prostředí pravděpodobně významně ovlivněného

A. Základní charakteristiky

            6. Územní systém ekologické stability a krajinný ráz

                        6.1. Územní systém ekologické stability

                        6.2. Ekologická stabilita území

                        6.3. Krajinný ráz

B. Ostatní charakteristiky

            1. Krajina

            2. Charakter městské čtvrti, funkční charakteristické příměstské zóny

            3. Chráněné oblasti, přírodní rezervace, národní parky

            4. Oblasti surovinových zdrojů a jiných přírodních bohatství

            5. Ochranná pásma

            6. Architektonické a historické památky, archeologická naleziště

III. Komplexní popis předpokládaných vlivů na životní prostředí a odhad jejich  významnosti

A. Vlivy na obyvatelstvo

            1. Počet obyvatel ovlivněných účinky stavby

            2. Zdravotní vlivy a rizika

            3. Sociální důsledky

            4. Ekonomické důsledky

B. Vlivy na ekosystémy, jejich složky a funkce

                        3.7. Vliv na chráněné části přírody

C.  Vlivy na antropogenní systémy, jejich složky a funkce

            1. Vliv na budovy, architektonické a archeologické památky a jiné lidské výtvory

            2. Vliv na kulturní hodnoty nehmotné povahy

            3. Poškození a ztráty geologických a paleontologických památek

D.  Vlivy na strukturu a funkční využití území

            1. Vliv na dopravu

            2. Vliv navazujících souvisejících staveb a činností

            3. Rozvoj navazující infrastruktury

            4. Vliv na estetické kvality území

            5. Vliv na rekreační využití krajiny

            6. Hodnocení územních dopadů..

 

            Vlivem realizace záměru může docházet k omezení krátkodobé rekreace a rekreační infrastruktury:

·         možnost trávit krátké časové úseky (do několika hodin) v čistém, nehlučném a bezpečném prostředí, v blízkosti obydlí.

·         ztráta koridorů  pro pěší vycházky

·         zásah do významných lesních komplexů, v nichž jsou vedeny turistické stezky a pěšiny.

·         ovlivění rekreačních zón kolem vodních ploch.

·         zvýšení psychické zátěže - ovlivnění faktorů pohody

1.1.2    Proces SEA - Stategic Environmental Assessment

 

Příloha č.  9 k zákonu č. 100/2001 Sb. definuje náležitosti vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Dokumentace  SEA obsahuje:

 

1.  Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím.

            Zde jde především o zhodnocení  vztahů a vazeb zpracovávané koncepce s jinými dokumenty. Hodnotí se možné střety nebo naopak soulad v řešení hlavních  cílů. Nejde o opisování vlastní koncepce.

 

2. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce.

            Informace o současném stavu životního prostředí je často součástí analytické části koncepce. Úlohou SEA zpracovatele je především kontrola uvedených údajů  a jejich zhodnocení. Pokud je koncepce zpracovávána pouze v jedné variantě a za nulovou variantu je považován pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce (vývoj bez realizace koncepce) musí být popsán vždy i když je koncepce invariantní a současně je tato kapitola součástí SEA dokumentace. Pokud není dokument zpracován ve variantách, je úkolem SEA zpracovatele popsat tento nulový stav.

 

3. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy.

 

4. Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí..

 

5. Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení.

            Zde je hlavním úkolem SEA zpracovatele stanovit cíle ochrany životního prostředí definované v relevantních dokumentech a posoudit jejich vazby s navrženými cíli koncepce.

 

6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí.

 

7. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce.

 

8. Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know-how).

 

9. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí.

            Současně se stanovením indikátorů je vhodné v rámci vyhodnocení vlivu na životní prostředí navrhnout systém sledování a hodnocení vlivu realizace koncepce na životní prostředí, včetně návrhu institucionálního zabezpečení. 

 

10. Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce.

 

11. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu.

            Pro předcházení možným střetům při schvalování projektů vyplývajících z koncepce se zájmy ochrany životního prostředí  SEA zpracovatel doporučí nebo doplní seznam indikátorů nebo kritérií pro  hodnocení předkládaných projektů z hlediska životního prostředí. Tato kritéria mohou být splněna před vlastním zpracováním projektu, pak jde o tzv. před-projektové hodnocení, které zefektivní přípravu projektové dokumentace a umožní včas identifikovat oblasti možných negativních interakcí s oblastí životního prostředí. Tato kritéria je možno naplnit až při předložení konkrétního projektu, pak jde o tzv. formální hodnocení, které je často povinnou součástí rozhodování o podpoře jednotlivých projektů. Jeho provedení umožňuje detailně posoudit míru zohlednění referenčních cílů ochrany životního prostředí na úrovni jednotlivých předkládaných projektů.

 

12. Vlivy koncepce na veřejné zdraví.

            SEA zpracovatel zde může využít posouzení vazeb mezi cíli koncepce a referenčními cíli v ochraně veřejného zdraví, které stanoví na základě Národního akčního plánu zdraví a životního prostředí, Zdraví 21 a dalších strategických dokumentů v oblasti ochrany zdraví obyvatelstva. Současně lze hodnotit specifické vlivy na zdraví obyvatelstva pomocí hodnocení zdravotních rizik nebo jiných metod pro hodnocení vlivu na veřejné zdraví. Žádoucí je zde spolupracovat s odborníky lékaři nebo osobami s autorizací potvrzenou i Ministerstva zdravotnictví ČR pro hodnocení vlivů na veřejné zdraví.

 

13. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.

 

14. Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví.

 15. Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci.